Na této stránce najdete rozhovory, debaty, videa a články členů skupiny, které se týkají problematiky konspiračních teorií. Najdete zde rozličné formáty, jež mají za cíl vysvětlení problematiky konspiračních teorií srozumitelným stylem.
* * *
Rozhovor s Jonášem Syrovátkou na téma dezinformací, dezinfoscény, fake news v kontextu války na Ukrajině.
Rozhovor s Janem A. Kozákem komplexně mapující téma konspiračních teorií včetně jejich historických prekurzorů a sociálního kontextu. Část 1
Rozhovor s Janem A. Kozákem komplexně mapující téma konspiračních teorií včetně jejich historických prekurzorů a sociálního kontextu. Část 2.
Rozhovor s Marií Heřmanovou zaměřující se na propojení konspiracismu a spirituality na sociálních sítích, zvláště u instagramových influencerek.
Dvojdílný článek Radka Chlupa představující v kostce religionistickou perspektivu na konspirační teorie.
Rozhovor s Janem A. Kozákem na téma mytického myšlení a podobnosti konspirací a mýtů. Předkládá návrh vysvětlení, proč jsou konspirace často tak surreálné.
Článek Petra Janečka o konspiracích. Poskytuje čtivý přehled některých významných vědeckých teoriích o tom, čím je vznik konspiračních teorií umožněn a jak fungují. Výborný úvod do tématu.
Diskuse religionistů dr. Zuzany Kostićové a dr. Jana Kozáka s folkloristou doc. Petrem Janečkem o problematice konspiračních teorií a jejich podobnosti s fenomény napříč lidovou kulturou a náboženstvím.
Jednou z konspiračních teorií je QAnon o mocných pedofilních satanistech, kteří se neštítí ani kanibalismu. Některé motivy, které v sobě spojuje, sahají až do starověku. QAnon v souvislostech přišel do pořadu Hergot! objasnit religionista František Novotný.
Petr Janeček se dlouhodobě věnuje teorii folkloristiky a výzkumu současného, převážně ústního folkloru. V rozhovoru jsme mluvili o tom, jak se folklor mění pod vlivem technologií, které folklorní žánry mizí a které jsou na vzestupu a jak do toho všeho zapadají konspirační teorie.
Zuzana Panczová pôsobí na Ústave etnológie a sociálnej antropológie SAV, kde sa venuje predovšetkým štúdiu súčasných povestí, fám a konšpiračných teórií, ktoré podrobne analyzuje v monografii Konšpiračné teórie: témy, historické kontexty a argumentačné stratégie.
„Je v podstatě kráčejícím příkladem konspirituality – kombinace konspiračních teorií a spirituality. Tento fenomén budeme v budoucnu vídat častěji,“ popisuje religionista Jan A. Kozák v rozhovoru pro Deník N, kde pomáhá osvětlit, proč lidé stále věří mýtům.
„Podstatný je pocit ohrožení – konspirace člověku začnou dávat smysl ve chvíli, kdy je jeho vlastní status quo ohrožen něčím, co nemá pod kontrolou,“ říká sociální a kulturní antropoložka Marie Heřmanová (36) ze Sociologického ústavu AV ČR.